Ledolamky do hodin

Krom učení moc ráda jezdím na tábory. A tam jsem nasbírala inspiraci na různé ledolamky (nebol-li icebreaker aktivity, ovšem mně se tenhle název moc nezamlouvá), které by mohly být fajn i ve škole. Vybrala jsem takové, které nevyžadují moc času, práce a materiálu na přípravu.
Koulovaná
Každý hráč napíše na papír 3–5 věcí o sobě (bez podpisu!) a zmačká ho do kuličky. Hráči se začnou koulovat a po 2–3 minutách si každý vezme jednu kouli, rozbalí ji a jeho úkolem je najít majitele.
Postřehovka
Hráči stoji v kruhu a jeden z nich (nebo učitel) je uprostřed. Na koho prostřední hráč ukáže, ten si musí dřepnout a dva hráči po jeho boku se snaží co nejrychleji říct jméno toho druhého. Kdo je pomalejší, vypadává nebo může jít doprostřed kruhu ukazovat, pokud nechcete hrát na vypadávání.
Deka
Hráči se rozdělí na dva týmy, které jsou odděleny dekou/prostěradlem tak, aby na sebe neviděli, což znamená, že potřebujeme 2 lidi, kteří budou deku držet. V každém kole se jeden z týmu posadí přímo před deku a v momentě, kdy je deka spuštěna, musí co nejrychleji říct jméno toho druhého. Kdo je pomalejší, přechází do druhého týmu. Hráči mohou zaujímat nezvyklé nebo vtipné pozice na zmatení protihráče.
Podpisovka
Ideální hra nejen na zapamatování jmen, ale i na zjištění pár zajímavostí o svých spolužácích a učiteli. Jde o to, že každý dostane papír a shání podpisy od ostatních podle toho, jestli tvrzení na papíru odpovídá. Vtip je v tom, že každý má papír s jinými tvrzeními.
Jeden hráč se může podepsat na víc papírů, ale ne 2x na jeden papír. Na konci hry si hráči v kruhu navzájem řeknou, jaká tvrzení na papíru měli a kdo se k nim podepsal.
Dva návrhy na podpisovku jsem vám vložila do galerie.
2 pravdy a 1 lež
Každý hráč řekne ostatním 3 věci o sobě, přičemž 2 jsou pravda a jedna je lež. Úkolem ostatních je přijít na to, které tvrzení je lež. Děti to většinou hodně baví a někdy fakt koukám, co si dokážou vymyslet, aby zmátly ostatní.
Výměna osobností
Začínáme v kruhu, každý se představí jménem a řekne o sobě jednu informaci – například: "Já jsem Anička a mám doma pejska." Poté hráči chodí po místnosti a potkávají se s ostatními. Při setkání zopakují info o sobě a pak si vymění osobnosti. Cílem je najít nakonec sám sebe.
Házená
Hráči stojí v kruhu a postupně se střídají. Kdo je na řadě, řekne, komu hází a vymyslí si nějaký (ideálně těžko chytitelný) předmět – třeba mýdlo, hrnec nebo kočku. Ten, komu hází, musí imaginární předmět chytit tak, jak by to asi vypadalo ve skutečnosti.
Gordický uzel
Všichni hráči stojí v kruhu co nejblíž u sebe s rukama před sebou. Pak zavřou oči a poslepu se chytnou náhodně tak, aby se držely všechny ruce. Po otevření očí je jejich cílem se bez puštění rozmotat. Výborná aktivita na budování smyslu pro spolupráci.
Brambora a lízátko
Hráči stojí v kruhu a hází si míč. Ten, kdo hází, řekne jméno hráče, kterému hází a k tomu "brambora" nebo "lízátko". Cílem je lízátko chytit a bramboře se vyhnout.
Ruce-nohy
Hráče rozdělíme do skupin o stejném nebo alespoň podobném počtu, aby byly vyrovnané podmínky. Pak zadáváme instrukce, kolik rukou a nohou se může dotýkat země. Všechny ostatní končetiny musí být buď ve vzduchu nebo na jiném hráči. Jak si poradí, to už je jen na nich.
Pokud znáte nějaké další super ledolamky, klidně se podělte v komentářích :)