Nadaný žák
Jako speckařům se nám může stát, že se až příliš soustředíme na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaní nám tak trochu unikají – tady musím poznamenat, že chvála Bohu za každého učitele, který si jich všímá sám, protože není v našich silách zachytit všechny a je to od nich velká pomoc.
Ale co když už teda máme "podezření", že jsme se s nadaným žákem setkali? Jak si to potvrdit a jak s nimi pracovat? To se dozvíte v tomto článku, pro který mi byly zdrojem informací dlouholeté zkušenosti speciální pedagožky z jedné pedagogicko-psychologické poradny.
Jen předem upozorňuji, že se dnes budeme bavit pouze o tzv. kognitivním nadání (to, které souvisí s IQ), nikoli o nadání například pro sport nebo umělecké aktivity.
Kdo je to kognitivně nadaný žák?
Ve zkratce jde o žáka, který má IQ v určitém pásmu. Kdysi se zaměřovalo na žáky s IQ 130+, kteří byli už mimořádně nadaní. V dnešní době se za kognitivně nadané považují žáci s IQ 115+.
Jak poznáme nadání i bez měření IQ?
Není to úplně jednoduché a jednoznačné, protože každý člověk je jedinečný, ale přesto existují určité ukazatele, které nám mohou pomoci nadání odhalit. Samozřejmě ne u všech nadaných jsou přítomné všechny. A jaké to tedy jsou?
Vyšší citlivost až supersenzitivita
Výjimečná jemnost a empatie
Vidění světa v širších souvislostech než jejich vrstevníci
Učení pro sebe a kvůli poznání, ne kvůli známkám
Argument na všechno
Neschopnost naučit se drilem
Schopnost číst rychle a hodně – pokud nejsou 2x výjimeční
Brzké čtení, psaní a počítání
Zvídavost a neustále dotazy
Schopnost hyperfokusu na to, co je zajímá a při nezájmu naopak
Potřeba řešit a VYŘEŠIT problémy a to i ty filozofické
Potřeba se neustále hýbat nebo něco dělat (často jako únik z nudy)
Tendence dělat více věcí naráz
Verbalizace situací, skákání do řeči, vykřikování, samomluva…
Nespavost kvůli neustálému toku myšlenek
Výraznější gestikulace
Velká představivost, vynalézavost a nápaditost
Časté (denní) snění
Sklony k perfekcionismu a k idealismu vůči sobě samým i okolí a velký smysl pro spravedlnost
Netolerance autorit, pokud jim to vnitřně nedává smysl
Pokud se ve světě speciální pedagogiky alespoň trochu vyznáte, určitě jste si všimli, že spousta z výše uvedených bodů se vyskytuje i u poruch pozornosti a právě tady je často kámen úrazu při odhalování nadání. Často se tak stává, že nadání se u žáka odhalí až ve chvíli, kdy přijde do PPP s jiným problémem, jako je například právě ADHD nebo s některou s DYS-poruch, pak hovoříme o tzv. dvojí výjimečnosti. Nadání nám tak vždy finálně potvrdí až IQ test.
Jak pracovat s nadanými?
Dnes tady nechci rozebírat přesné postupy práce, přípravy na hodiny apod., ale spíš chci zmínit ty nejobecnější postupy, které jsou při práci s nadanými žáky důležité.
Nesmíme se zaměřovat pouze na nadání žáka. I nadaný má svou osobnost, potřeby, cíle, sny a plány a je potřeba ho brát jako celou osobnost, na což se často zapomíná.
Nadaní žáci často potřebují, abychom jim ve zvýšené míře poskytli pocit bezpečí a jistoty. Pokud se toto neděje, mohou u nich nastat různé obtíže včetně koktání apod. Z toho důvodu je důležité, aby jejich pedagogové byli empatičtí a otevření.
Je dobré sledovat a podporovat jejich zájmy a také je naučit metody psychohygieny, i když tu bych osobně doporučila všem, ať už jsou nadaní nebo ne.
Dalším důležitým bodem je dát jim pocit, že někam patří, protože často mohou cítit pravý opak.
Také je důležité jim dopřát potřebný prostor a čas. Pokud například nadaný žák pracuje s hyperfokusem na jednu činnost, je dobré jej nechat práci dokončit (třeba i přes přestávku) a pak jej nechat alespoň chvíli odpočinout, pokud to potřebuje, protože velké soustředění může znamenat větší vyčerpání po dokončení úkolu.
Můžeme také obohacovat a rozšiřovat běžné osnovy a ideálně žáka do tohoto zapojit. Pokud má o nějaké téma velký zájem, může například vytvořit zajímavý projekt a v hodině jej odprezentovat spolužákům. My si ulehčíme hodinu, nadaný dostane prostor a spolužáci zajímavé informace nad rámec běžné výuky. Win win situace.