V březnu jsem si oproti únoru trochu polepšila – přesně o 1 knihu – a stejně jako minule tu mám pro vás zhodnocení toho, co jsem si přečetla, akorát jsem dala pryč anotace, protože mi to přišlo zbytečné, když vám sem stejně vkládám odkazy a ještě přidala počet přečtených stránek.
Uběhl nám další měsíc a spolu s tím přišlo i pár novinek v pedagogickém světě. Vybrala jsem dle mého ty nejpodstatnější informace a shrnula je do pár přehledných bodů. Podklady pro tento článek jsem získala ze stránek MŠMT, NPI, Zlatého Ámose a Wikipedie.
Dnes se zaměříme na propojování levé a pravé hemisféry mozku, ale předtím, než přejdeme ke konkrétním aktivitám, pojďme si říct, co to vlastně hemisféry jsou a proč je dobré je cíleně propojovat.
Co se týče oblečení, tak si troufám tvrdit, že mám velmi slušný náběh na to být minimalista. S přibývajícím věkem jsem se totiž dopracovala k tomu, že už vím, co mi sedí, sluší a cítím se v tom dobře a nakonec jsem zjistila, že nosím pořád dokola totéž. A přesně proto jsem se začala zajímat o to, jak počet oblečení...
Některé dny jsou prostě náročnější než jiné a po příjezdu z práce potřebuju zasloužený relax. Nedělám nic až tak světoborného, ale přesto se o to chci podělit, třeba někoho inspirovat nebo popostrčit k tomu, aby se taky zastavil a dovolil si nadechnout se a taky bych ráda nasbírala inspiraci od vás. A jak teda relaxuju já?
Jako speckařům se nám může stát, že se až příliš soustředíme na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami a nadaní nám tak trochu unikají – tady musím poznamenat, že chvála Bohu za každého učitele, který si jich všímá sám, protože není v našich silách zachytit všechny a je to od nich velká pomoc.
Krom učení moc ráda jezdím na tábory. A tam jsem nasbírala inspiraci na různé ledolamky (nebol-li icebreaker aktivity, ovšem mně se tenhle název moc nezamlouvá), které by mohly být fajn i ve škole. Vybrala jsem takové, které nevyžadují moc času, práce a materiálu na přípravu.
Stejně, jako všichni, i já mám svoje obavy a strachy a protože tenhle blog není jen o (speciální) pedagogice, ale i o mně jako osobě, tak dnes chci sdílet nevětší strašáky, které v životě mám.